TOKAJ a TOKAJSKÁ VÍNA

Vinařská oblast Tokaj je historickou i teritoriální součástí velkého tokajského regionu, jehož podstatná část se rozprostírá na severovýchodě Maďarska, na ploše cca 5 990 ha. Na jihovýchodním Slovensku je zákonem definovaná v rozloze cca 910 ha. Výrazy "Tokaji" a "Tokaj" má registrovány Maďarsko, Slovensko registruje výraz „Vinohradnícka oblasť Tokaj“.

Vinařská oblast Tokaj je jednou z pěti oblastí na světě, v nichž lze vypěstovat hrozny na výrobu přírodně sladkých vín. Prvopočátky pěstování révy v této oblasti spadají do období nadvlády Římanů. Je všeobecně známo, že Římané měli k hroznům a obzvláště k vínu mimořádně pozitivní vztah.

Pěstování révy a celkový rozvoj oblasti byl zpomalen vpádem Mongolů, kdy byl tento jedinečný kraj vylidněn a vinohrady byly zničeny. Velkou zásluhu na rozvoji kraje a prvopočátcích výroby tokajských vín má král Béla IV., který zpustlý a vylidněný kraj kolonizoval italskými osadníky z oblasti Bari a Furmini. Tito přinesli nové zkušenosti, ale hlavně základní tokajskou odrůdu – Furmint, která dává tokajskému vínu jeho nezaměnitelný charakter.

První písemná zmínka o Tokajské oblasti je z roku 1248, kdy král Béla IV. daroval vinici a vinný domek u Sárospataku Levočskému proboštství. Od zmíněného roku jsou literární prameny o Tokaji a jeho vinicích poměrně časté.

Významný podíl na charakteru a technologickém postupu výroby tokajských vín paradoxně zanechal vpád Turků v roce 1528. Následujících zhruba 170 let zůstala celá oblast pod tureckým panstvím. Vpád Turků byl podnětem k budování tokajských sklepů v tufech, které se původně budovaly jako úkryty lidí a majetku před loupeživými vojsky a nájezdy nepřítele. Postupem času se však zjistilo, že dlouholeté zrání vína ve sklepích má mimořádně příznivé účinky na jeho chuť a celkovou kvalitu.

Vinařským centrem oblasti je historické město Tokaj. Z odrůd se zde pěstují především Furmint, Lipovina (Hárslevelű) a Muškát žlutý (Sárgamuskotály), z nichž se vyrábějí rozličná sladká, polosladká, suchá a polosuchá vína.